Kvety pre Ľubku... blog o pekných veciach okolo nás ...

Kostol svätého Mikuláša (Malá Strana)*

Publikované 04.01.2016 v 11:58 v kategórii Praha 2016, prečítané: 143x

zdroje - www stnicholas cz, wikipedia
Chrám sv. Mikuláše, nejslavnější barokní chrám Prahy, stojí spolu s bývalým jezuitským profesním domem uprostřed Malostranského náměstí. Na jeho místě stál až do roku 1743 gotický farní kostel, vysvěcený pražským biskupem Tobiášem roku 1283, a v sousedství románská rotunda sv. Václava, postavená jako připomínka zázraku, k němuž došlo při posmrtném převozu Václavova těla ze Staré Boleslavi na Pražský hrad, jak se o tom zmiňují středověké legendy. Profesní dům, vystavěný v letech 1672 až 1687 podle plánů Francesca Carattiho, Giovanniho Domenica Orsiho a Francesca Luraga, vytvořil ideální optickou podnož pro vznik budoucího chrámového dvojvěží. Daní bylo zbořených dvanáct domů včetně památné rotundy sv. Václava a staré školy, zrušeny byly rovněž přilehlé hřbitovy. Dnes je v někdejší jezuitské koleji sídlo Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.


Dnešní chrám sv. Mikuláše patří k nejcennějším stavbám baroka na sever od Alp. Na díle, které se realizovalo přibližně sto let, se podílely tři spřízněné generace velkých barokních architektů – otec, syn a zeť: Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer a Anselmo Lurago. Ačkoliv stavba procházela vývojovými proměnami, ve výsledku se podařilo postavit dílo unikátní umělecké ceny. Jak měl chrám původně vypadat, když se jezuité v roce 1673 rozhodli pro jeho stavbu dle počátečních plánů Giovanniho Domenica Orsiho a položili základní kámen, si lze částečně představit dle první kaple vlevo zasvěcené sv. Barboře, která byla postavena jako první, aby se v ní mohly slavit bohoslužby. Jde o relativně uzavřený prostor oválného půdorysu s doznívajícími renesančními prvky. Rozhodující stavební fáze však nastala až po roce 1702, kdy se změnila celková koncepce. Nové plány směřovaly k složité geometrické soustavě vzájemně se prostupujících válců s centrální kopulí nad křížením lodí. Mohutný sálový prostor s bočními kaplemi a složitou zvlněnou klenbou, která je založena na systému protínajících se elipsoidů, vybudoval zřejmě Kryštof Dientzenhofer v letech 1704–1711. Pilíře mezi široce otevřenými arkádami lodi nesoucími obvodové galerie měly ještě více vystupňovat dynamický účinek stavby. V letech 1737–1752, tentokrát již podle plánů jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera, se stavělo kněžiště s kopulí, nad kterou byla zřízena charakteristická měděná střecha. Poté byl chrám vysvěcen, ale na jeho výzdobě se pracovalo ještě dalších dvacet let. Po zrušení jezuitského řádu papežem Klimentem XIV. se v roce 1775 stává hlavním farním kostelem Malé Strany.


Kostol svätého Mikuláša, nazývaný aj chrám svätého Mikuláša, je barokový kostol v Prahe na Malostranskom námestí. Bol postavený v rokoch 1704–1755 na mieste, kde pôvodne stál gotický kostol z 13. storočia tiež zasvätený sv. Mikulášovi. Až do 17. storočia stála neďaleko aj románska rotunda sv. Václava. V minulosti na veži kostola mali službu hlásní, ktorí mali za úlohu hlásiť prípadné požiare či blížiaceho sa nepriateľa.


Kostol bol stavaný v niekoľkých etapách v priebehu 1. polovice 18. storočia. Najprv podľa projektu Kryštofa Dientzenhofera, neskôr jeho syna Kiliána Ignáca Dientzenhofera. Z rokov 1703 – 1711 pochádza západné priečelie, priestor predsiene s chórom, kaplnka sv. Barbory, kaplnka sv. Anny a dve polia lode s bočnými kaplnkami. Kilián Ignác upravil otcov projekt a o. i. navrhol vyššiu kupolu i vedľa stojacu vežu. Stavebne riadil budovanie tretieho poľa lode a trojlistového záveru s oválnou kupolou a s vežou. Vrchnú časť veže staval po roku 1750 Anselmo Lurago, žiak a zať K. I. Dienzenhofera.


Kostol sv. Mikuláša je postavený na Malej Strane. Je považovaný za jednu z najkrajších barokových stavieb Prahy. Chrám je situovaný v nároží komplexu budov bývalého jezuitského malostranského internátu.


Poschodové priečelie chrámu je široko rozložené a nezvykle zvlnené, poschodie je zdobené balustrádou a ukončené štítovým nástavcom. Chrám vyniká nielen architektúrou, ale i výzdobou. Upútajú najmä stropné fresky v lodi od Jána Lukáša Krackera z r. 1760 a v 70 m vysokej kupole od Františka Karola Palka. Interiér je ďalej zdobený sochami Františka Ignáca Platzera, závesnými obrazmi pašiového cyklu od Karola Škrétu, a radom ďalších malieb od Palka, Kramolína, Raaba.


Veža, ktorú navrhol Kilián Ignác Dienzenhofer, mala byť pôvodne úplne nízka. Súčasníci sa obávali jej pádu a prišlo k protestom radných. Celkovo je to však v súlade s Kiliánovou snahou zbaviť priestor pôvodnej racionality, pričom je všetko inžiniersky dokonale premyslené[1]. Ide o kópiu veže kostola sv. Mikuláša v Starom Meste.


Za socializmu si vo veži vybudovala Štátna bezpečnosť pozorovateľňu, z ktorej bolo možné sledovať americké a juhoslovanské veľvyslanectvo a prístupovú cestu k západonemeckému veľvyslanectvu. Posledné správy o pozorovaní z tohto miesta sú z roku 1990. 15. apríla 2010 boa pozorovatelňa s krycím názvom „Kajka“ sprístupnená verejnosti, je v nej expozícia, ktorá dokumentuje činnosť Správy sledovania ŠtB.



V pražském malostranském kostele sv. Mikuláše postavil jezuitský varhanář Thomas Schwarz postupně tři nástroje. Do dnešních dnů se dochovaly dva z nich: velké varhany na hlavním kůru (v současnosti nehratelné) a menší varhany na boční empoře.



XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX


Kostol svätého Mikuláša je i kostol v Prahe na Staromestskom námestí. 

Súčasná budova kostola bola postavená v barokovom slohu v rokoch 1727 – 1735 staviteľom Kiliánom Ignácom Dientzenhoferom, vysvätený bol v 1737 a dokončený v 1739.